A A PL CZ

Faq

1. JAK ZÁVISÍ KVALITA OVZDUŚÍ NA POČASÍ?

Místní podmínky, jako je typ územního rozvoje, emisní faktory a meteorologické podmínky, určují množství emisí, zatímco charakter vrstvy aktivní atmosféry a meteorologické podmínky určují podmínky pro šíření znečišťujících látek. Obecně je při poklesu teploty pozorován nárůst koncentrací látek souvisejících se spalováním paliva ve vzduchu. Podobně v případě slabého větru a vysokého tlaku (situace s vysokým tlakem v zimě) pozorujeme vysoké koncentrace PM10, PM2,5, CO, SO2, NOX. V případě ozonu sledujeme další vztahy, jedná se o maximální koncentrace vyskytující se v letní sezóně a korelující s vysokými teplotami a slunečním zářením, což je přímo důsledkem intenzifikace fotochemických procesů způsobujících tvorbu ozonu z jeho plynných prekurzorů přítomných ve vzduchu.

2. LZE ZKOUMÁNÍM KVALITY OVZDUŠÍ ZJISTIT, KDO HO SKUTEČNĚ ZNEČIŠŤUJE?

Je to velmi obtížné m.j. kvůli přemísťování znečišťujících látek na velké vzdálenosti. Nicméně kvalitativní analýza znečištění ovzduší, která zná chemické složení PM10 pomocí statistických metod nebo matematického modelování, můžete přiřadit daný typ znečištění zdroji původu (např. konkrétnímu průmyslovému procesu na konkrétním místě). Identifikace zdrojů emisí je podrobně popsána v pokynech: https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/reference-reports/european-guide-air-pollution-source-apportionment-receptor-models

3. JAK LZE SNÍŽIT ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ PRACHEM?

Existuje mnoho způsobů, jak snížit znečištění prachem, výběr metody závisí na povaze emise. V případě technologických zdrojů se používá řešení odprašovacích zařízení na konci potrubí. Je také možné upravit technologické procesy tak, aby se omezila možnost unášení pevných částic zapouzdřením atd. V případě emisí ze spalování je nejúčinnější metodou změnit palivo s vysokým obsahem prachu na plynná paliva. Metody snižování emisí prachu jsou široce diskutovány v programech ochrany ovzduší.

Vybrané příklady níže:

 4. JAK MŮŽEME OVLIVNIT OMEZENÍ VYSOKÉ KONCETRACE OZONU?

Ozon je sekundární znečišťující látka, co znamená, že se vzniká v důsledku chemických transformací jiných sloučenin (primárních znečišťujících látek), a nikoli v důsledku emisí způsobených antropogenní činnosti. Původci vzniku ozonu jsou oxidy dusíku (NOx), nemetanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC), stejně jako oxid uhelnatý a metan. Ozon vzniká v důsledku fotochemických změn oxidace (pod vlivem ultrafialového slunečního záření) oxidů dusíku v přítomnosti CO, CH4 a NMVOC. V přírodě je ozon produkován určitými chemickými reakcemi. Nejznámějším příkladem je samozřejmě tzv. ozonová vrstva, kde se ozon vytváří působením slunečních UV paprsků. Ozon se také produkuje během bouří a vodopádů. Charakteristická „svěží, čistá, jarní“ vůně deště je výsledkem přirozeně vytvářeného ozonu během bouře.

Hlavními zdroji emisí znečišťujících látek, které se účastní procesů tvorby ozonu, jsou:

Jediným způsobem, jak snížit riziko vysokých úrovní koncentrace, je další snížení emisí původců souvisejících s průmyslovou činností, dopravou, zemědělskou výrobou a komunálním hospodářstvím (skládky odpadů). To vyžaduje systémový přístup napříč ekonomikou, např. zavedením nových norem pro spalovací motory, kontrolou emisí VOC z průmyslových procesů, emisními normami pro spalovací zařízení, nakládáním s odpady atd.

5. PROČ NENÍ DO MONITOROVÁNÍ OVZDUŠÍ ZAHRNUT OXID UHELNATÝ, KTERÝ JE SKLENÍKOVÝM PLYNEM?

V rámci národního monitoringu ŽP jsou sledovány látky, pro které byly ve směrnici CAFE (2008/50/ES) definovány standardy kvality ovzduší. Oxid uhličitý je monitorován jako součást globálního monitorovacího systému Global Atmosphere Watch (GAW) pod záštitou Světové meteorologické organizace. http://www.wmo.int/pages/prog/arep/gaw/ghg/ghgbull06_en.html V Evropě se vyvíjí integrovaný systém pozorování skleníkových plynů ICOS, v jehož rámci se buduje infrastruktura měření CO2 a dalších skleníkových plynů (GHG).

6. JAK DLOUHO JE NUTNÉ MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ NA DANÉM MÍSTĚ, ABY BYLO MOŽNO VYHODNOTIT STAV KVALITY OVZDUŠÍ?

V souladu s platnými normami pro kvalitu ovzduší je základní období jeden rok. Podrobné požadavky na posuzování kvality ovzduší pomocí měřicích metod jsou stanoveny v Polsku nařízením ministra životního prostředí ze dne 24. srpna 2012 o úrovních určitých látek ve vzduchu (věstník zákonů z roku 2012, položka 1031 - příloha 6 - bod 2). ). Současný systém měření znečištění ovzduší v Polsku je vybaven automatickými měřicími stanicemi, kde je daný typ znečištění měřen kontinuálně samostatným analyzátorem. Poté jsou výsledky podrobeny statistickému zpracování počítačovým systémem určeným pro sběr a zpracování dat. Výsledky se vztahují k aktuálně platným přípustným normám a tato srovnání se používají k hodnocení stavu znečištění ovzduší. Výsledky jsou získávány online jako hodinové průměry. Na mnoha měřicích stanicích se také provádí ruční měření, tj. vzorky se odebírají na stanici a analyzují se v laboratoři. Výsledky těchto měření se vykazují jako 24hodinové průměry nebo za delší časové období.

7. JAK VZNIKÁ SMOG?

Znečištění atmosféry způsobuje na zemi vznik několika nepříznivých jevů, mezi které patří mj. SMOG, tj. inverzní mlha. Vzniká kombinací kouře a mlhy nebo vodní páry. Rozlišujeme dva typy: fotochemický a sírový. První je tvořen v tropických nebo subtropických klimatických podmínkách a je tvořen hlavně z výfukových plynů automobilů obsahujících uhlovodíky, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Pod vlivem slunečního záření tyto sloučeniny navzájem reagují a vytvářejí vysoce oxidační látky. Tento smog útočí na dýchací cesty a snižuje odolnost vůči chorobám. Sírový smog vzniká spalováním uhlí a vyskytuje se ve velkých aglomeracích a městech mírného klimatického pásma. Vyznačuje se vysokou koncentrací sazí, oxidů síry a oxidu uhelnatého. Působí spalovačem na organismy, paralyzuje dýchací cesty, škodlivě působí na oběhový systém. Způsobuje řadu nemocí a v extrémních případech může dokonce vést k úmrtí.

8. JAK SE HODNOTÍ STAV KVALITY OVZDUŠÍ V MÍSTECH, KDE NEJSOU DOSTUPNÁ DATA Z MĚŘÍCÍCH STANIC?

V místech, kde nejsou žádné měřicí stanice, se k hodnocení kvality ovzduší používají následující:

9. JAK LZE PŘISPĚT KE KVALITĚ OVZDUŠí, KTERÉ DÝCHÁME?

Aktivně lze přispívat ke zlepšování kvality ovzduší: 


10. CO JSOU KONDENZAČNÍ STOPY (CONTRAILS) A JAK VZNIKAJÍ

Důvodem vzniku kondenzačních stop z civilních proudových letadel, vysvětlení spalovacích procesů a jejich dopadu na životní prostředí jsou vysvětleny např. na portálu Českého hydrometeorologického ústavu (https://www.chmi.cz/aktualni-situace/aktualni-stav-pocasi/informace-a-zajimovosti/kondenzacni-stopy).

Rychlý kontakt
Odeslat

Projekt spolufinancovaný Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj
v rámci programu Interreg V-A Česká republika - Polsko

Korzystamy z plików cookies i umożliwiamy zamieszczanie ich osobom trzecim. Pliki cookie pozwalają na poznanie twoich preferencji na podstawie zachowań w serwisie. Uznajemy, że jeżeli kontynuujesz korzystanie z serwisu, wyrażasz na to zgodę. Zapoznałem się z Polityką Prywatności i Cookies

Akceptuje